Senátor Jaroslav Doubrava: Ekologové by za zbytečné obstrukce měli nést odpovědnost

Pokud ekologové zastaví soudními žalobami důležitou stavbu, měli by v případě neoprávněných obstrukcí nést za své kroky odpovědnost tak jako v zahraničí. V rozhovoru to uvedl senátor Jaroslav Doubrava (zastupitel Ústeckého kraje a člen Severočeši.cz). Podle jeho slov si například objízdné trasy kolem dálnice D8 zbytečně vyžádaly desítky životů.

Jaké projekty byste případně chtěl rozvíjet v dalším období?

Při svých zahraničních cestách jsem se snažil získávat zakázky pro české firmy, ale když jsem třeba přivezl nabídku na stavbu dálnice se šesti tunely v Mongolsku, nenašel jsem českou firmu, která by o to měla zájem. Spolupracoval jsem na založení Česko-mongolské společnosti na těžbu uranových rud. Společnost se založit podařilo, začíná těžbu připravovat. Zajistili jsme tak palivo pro naše jaderné elektrárny, které budou zásobovány přednostně. Realizujeme tam řadu dalších projektů. Žel, řada možností se nevyužila, protože jsme nezískali naše firmy, ale i to lze napravit. Přitom se jednalo i o státem garantované zakázky. Snažil jsem se i o změnu zákona o ochraně životního prostředí. Považuji za nutné omezit pravomoci ekoteroristů. Nemohu pochopit, jak jim mohly být dány větší pravomoci, než voleným orgánům obcí. Podívejte se na jejich hrátky a obstrukce například při dostavbě dálnice D8. Ani je nezajímá, že díky nim přišlo na objízdných trasách o život více než padesát lidí! Chtěl bych docílit toho, aby za neoprávněné obstrukce nesli tito lidé odpovědnost jako tomu je například v Rakousku. Tam začala firma stavět tunel a ekologové ji zažalovali. Vláda ale jasně řekla: Zastavíme stavbu, uděláme nové expertízy, a pokud se potvrdí, že projekt byl v pořádku a stavba zbytečně zastavena, zaplatíte veškeré vzniklé škody. A během týdne byly žaloby ekologů staženy a stavba pokračovala.

Zastupitelstvo Ústeckého kraje na svém pondělním jednání přijalo usnesení, ve kterém žádá vládu ČR, aby příspěvek ke snížení dopadů útlumu těžby byl pro zaměstnance v Ústeckém kraji stejný, jako v kraji Moravskoslezském...

Ano. I já jsem pro toto usnesení hlasoval, přestože ho nevidím jako úplné. Proč? Horníci i v našem kraji jsou ve stejné situaci, jako ti ostravští. Jsou ohroženi útlumem těžby zejména po rozhodnutí vlády o zachování těžebních limitů.

Na jednu stranu jsem rád, protože uhlí považuji za tak vzácnou surovinu, že její pálení považuji za barbarství vůči budoucím generacím. Na druhou stranu vidím nutnost přípravy těch, kteří pozbydou možnost práce na dolech, na novou práci, kterou se jim i jako kraj snažíme zajistit vstřícnými kroky k investorům. Přiznám se ale, že mě moc mrzí, že to jsou investoři zahraniční a ne naši. Našim bychom měli podmínky výrazně ulehčit. Žel, naši případní investoři se nehlásí. Obávám se, že je to i neúměrným znehodnocováním hodnoty koruny ČNB, které já považuji za nestoudné okrádání nás, občanů ČR.

Druhý ročník Podnikatelského fóra Ústeckého kraje představil v Ústí nad Labem i dotační titul na využití brownfieldů, tedy nevyužívaných komplexů budov či areálů s budovami pro podnikání...

Jakoukoli formu podpory podnikání považuji za prospěšnou a potřebnou. Stejně tak i tuto, zvláště v našem kraji. Jak již jsem řekl, podporuji pobídky především pro naše podnikatele. Ti nám v republice zůstávají. Na rozdíl od těch zahraničních, kteří totiž, a minulost to potvrzuje, v okamžiku, kdy jim skončí výhody, zmizí tam, kde je opět dostanou. Zůstávají po nich rozpadající se objekty postavené na zničené a nenahraditelné zemědělské půdě. A tady jsem u otázky. Ano, toto je velmi potřebný program podpory. Regenerace starých, nevyužívaných areálů je zcela jistě jednou z cest, jak snížit zábory zemědělské půdy a jak zlikvidovat rozpadající se budovy, které jsou v mnoha případech cílem nájezdů pilných brabenečků kradoucích zde jakékoli kovy. To říkám i přesto, že podle mého přesvědčení by tyto areály měli likvidovat, popřípadě platit ti, kteří je v podivných privatizacích získali, vytunelovali a nechali na státu, aby likvidaci zaplatil. Přesto cestu vytvoření nových rozvojových ploch právě ze starých nevyužívaných objektů považuji za správnou cestu.