MUDr. Alena Dernerová, dětská neuroložka z Mostu, bude na podzim ve volbách obhajovat senátorský post a znovu kandiduje také do Zastupitelstva Ústeckého kraje.

Co se vám v Senátu podařilo pro občany ČR vykonat?

Byla jsem nominována za klub ANO do Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Zde se mi podařilo zejména ve spolupráci s panem ředitelem Kabátkem to, aby dětští pacienti dostávali senzory, které měří kontinuálně cukr v krvi a tím pádem se předchází výkyvům hladiny cukru. To významně sníží výskyt komplikací při cukrovce (oslepnutí, selhávání ledvin atd). Do počtu 24 kusů jsou v současné době zdarma. Dále je v jednání i to, aby senzory dostávali i dospělí pacienti, kde by 75% hradila pojišťovna a 25% by si hradili pacienti sami. 

Na jedné charitativní akci mě oslovil pan docent Měšťák, že mnoho mladých žen po odstranění prsu pro nádor nebo špatnou genetiku čeká na implantát 2-3 roky. To vedlo často k psychickým problémům, někdy i rozpadu manželství nemocných žen. Podařilo se mi po jednání díky vstřícnosti VZP, aby se navýšila suma k těmto operačním výkonům o 50 mil Kč. Tím by se čekací doba na prsní implantát měla výrazně zkrátit, až vymizet. Pomáhám také těm, kteří mají problémy se sluchem, ať už se to týká kochleárních implantátů, nebo výměny součástek těchto implantátů. Kochleární implantáty nahrazují neslyšícím sluch, a to samozřejmě vede ke zlepšení kvality života. Snažím se, aby se délka používání snížila z 10 let na 5 let. Podala jsem ústavní stížnost iniciovanou ČLK, která se týkala mimo jiné úhradové vyhlášky, která omezovala péči o pacienty, a Ústavní soud tuto vyhlášku zrušil.

Dále si myslím, že jsem se snažila hájit všechny čestné lidi tím, že jsem podala ústavní stížnost na článek 2 amnestie Václava Klause, který umožňoval osvobození mnohých tunelářů. Pravdou je, že Ústavní soud se touto stížností nezabýval, což bylo chybné a připustil to i pan předseda ÚS JUDr. Rychetský. Další podaná ústavní stížnost je na složení správních a dozorčích rad zaměstnaneckých pojišťoven, protože pracují s penězi daňových poplatníků a ty mají být veřejné a pod veřejnou kontrolou. Ale stát má v těchto pojišťovnách menšinu, což by bylo dobré změnit. Jinak si správní rada může dělat, co chce, jako by se jednalo o pojišťovnu soukromou. 

Na poli cestovního ruchu jsem se snažila pomoci kvalifi kovaným průvodcům, aby jejich činnost byla vázaná, nikoliv volná. V současné době jim nekvalifi kovaní tzv. průvodci ubírají práci. Také to vede k tomu, že ji provádějí cizinci, což je v jiných evropských zemích vyloučené, protože stát přichází o peníze. Konkrétně pro občany Ústeckého kraje se mi podařilo společně s bývalou poslankyní Patricií Kotalíkovou vydobýt pro Ústecký kraj jeden ze dvou zdravotních ústavů v ČR. Původně měl být místo v Ústí nad Labem v Praze. Jsem ráda, že zdravotní ústav je v jednom ze dvou nejvíce ekologicky postižených krajů. 

V jakých záležitostech jste naopak, i přes vynaložené úsilí, svého cíle nedosáhla a proč?

Neuspěla jsem s návrhem mého senátního zákona, který se týkal operátorů a to v tom smyslu, že jsem chtěla zrovnoprávnit postavení klient versus operátor. Vedly mě k tomu negativní zkušenosti mých kamarádů, známých i mé rodiny. Zkusila jsem narovnat vztahy pomocí zákona, který nebyl politikem a týkal se každého z nás. Chtěla jsem zrovnoprávnit vztah s klientem třemi body, které považuji za jednoduché a samozřejmé. Jednalo se o to, aby operátor byl povinen dodržovat smlouvu, kterou podepíše s klientem například na dva roky. V praxi se ale stává, že již za krátkou dobu operátor mění smlouvu a klient nemůže říci, já nechci změnu podmínek, já chci, aby to zůstalo, tak, jak to je. Druhým bodem byl převod čísla za 4 dny bez retenční doby, která bývá až 50 dní. Třetím bodem bylo to, aby každá změna, která by nevedla ke zjevnému zlepšení postavení spotřebitele, byla uvedena ve smlouvě. Tedy tři zásadní a samozřejmé věci, které by byly ku prospěchu každého z nás. Byla jsem překvapena z toho, že nastal šílený boj již při prvém pročítání tohoto návrhu zákona a při druhém jednání dokonce i ti senátoři ze sociální demokracie, kteří mi tento zákon podepsali, nakonec hlasovali proti, stejně tak jako pan ministr Mládek, který mi nejprve dal stanovisko pozitivní, že se zákonem nemá problém a souhlasí a během 14 dnů za mnou přišel jeho náměstek za ODS a řekl, že pan ministr zákon nepodpoří. Takže po velmi vzrušené debatě v Senátu, kterou jsem dosud nezažila, senátoři ze sociální demokracie a část senátorů z KDU-ČSL tento zákon pohřbili. To, že jsem neměla podporu ODS, mě nepřekvapilo. Kolega Kratochvíle ze sociální demokracie vyloženě obhajoval operátory. Byla jsem šokovaná, překvapená, že ti, kteří hlásají, že budou hájit zájmy lidí, vlastně hlasovali proti. Při debatě byl dokonce porušen i jednací řád. Takže si dovedete představit, jak velká je moc operátorů… Senátoři by měli být nezávislými jedinci. Měla jsem přitom podporu telekomunikačního úřadu i spotřebitelské organizace D test, což je největší spotřebitelská organizace.

Jakou formou komunikujete s občany – voliči?

Jednak se setkávám s občany v kanceláři, dále komunikuji mailem. A někteří za mnou přijedou i do Senátu. Také v ordinaci přichází řeč na témata zdravotnictví, školství a sociální zabezpečení. Někteří lidé mi i přímo volají, protože mé mobilní číslo je dostupné na internetu. Většinou se lidé objednávají skrze mou asistentku paní Konečnou. Snažím se pomoci všem, nebo dát alespoň radu. Nikdy jsem nikoho neodmítla. Nezřídka se na mě obracejí i lidé mimo můj volební obvod prakticky z celé ČR. 

S čím se na vás lidé nejčastěji obracejí?

Je to samozřejmě zdravotnictví. Někdy za mnou lidé přicházejí i jako za lékařkou, když se nepodařilo vyřešit potíže třeba v mostecké nemocnici, nebo přicházejí se stížnosti týkající se třeba péče v KZ a podobně. Pak jsou to otázky směrem ke zdravotním pojišťovnám a k tomu, co pojišťovny mohou pro klienty udělat a co nemohou. Most je specifická a problematická oblast. Velkým problémem je v současné době bydlení a soužití s nepřizpůsobivými občany, kteří jsou momentálně mohutně stěhováni díky realitním kancelářím do domů, které patřily v Mostě mezi pěkné a klidné. Bohužel město má v tomto případě stále svázané ruce a čekáme na zákony, které by znemožnily obchod s byty. Chybí zákon o sociálním bydlení a něco, co by omezovalo možnosti realitních kanceláří. Další okruh otázek se týká vzdělávání, školství, momentálně i otázky kolem integrace a inkluze. V poslední době má Most a zejména obyvatelé žijící v blízkosti autodromu velké potíže se soustavným překračováním limitu hluku. Toto palčivé téma řeším společně s občanským sdružením Zdraví pro Most. Další problémovou oblastí jsou skládky, například skladování kalů z Ostravy. Otázka jaderného úložiště v Lubenci je již vyřešena. Rozměr dotazů je velmi široký a snažím se všem pomoci. Pokud nevím, mám tým poradců, který mi pomáhá, anebo pomůže občanům poradit, kam se mají obrátit. 

Na podzim znovu kandidujete i do krajského zastupitelstva. S jakou vizí?

Ústecký kraj nazývám pracovně Klondajkem. Pravda je, že se mnoho věcí změnilo, ale dalo by se hodně zlepšovat. Z mého pohledu se Ústecký kraj příliš nevěnuje ekologii, přestože je tu kratší doba dožití, než v jiných lokalitách ČR. Například díky souhlasu odboru životního prostředí Litvínova a následně potom odboru životního prostředí Ústeckého kraje byly do našeho už tak zatíženého kraje přivezeny kaly z Ostravy. Ty se navíc spalují na Litoměřicku, tedy v Zahradě Čech! Hrozí nám přivezení dalších kalů z Ostravy. Paradoxní na celé situaci je, že v počáteční fázi nebyly osloveny ekologické organizace, které by určitě zamítly dovoz kalů. Po několika letech soud rozhodl, že se stala chyba, ale co je to platné, protože většina kalů je již spálena a kraj podpořil spálení dalších! Proto budu pořádat 31. 8. v Senátu kulatý stůl, který se bude týkat právě kalů. Prostě ekologie má v ÚK berličku. Kraj také nemá valný zájem o spolupráci se zdravotním ústavem. Neustále mám v hledáčku Krajskou zdravotní, kterou jako většinu nemocnic v Česku trápí nedostatek lékařů. Momentálně se určitě budu věnovat sledování budování centra duševního zdraví, které dle slov ředitele bohnické nemocnice má být vybudováno v Chomutově. V prvé fázi to sice bude z plateb EU, ale poté to bude platit kraj, takže je otázka, kolik to vlastně bude stát, zda bude dost psychiatrů, psychologů, zdravotních sester atd. Dalším tématem jsou silnice, které se po opravě za 3 roky začínají propadat! A v neposlední řadě školství a sociální problematika a s ní související obrovská nezaměstnanost. ÚK je kraj řady tzv. vyloučených lokalit a nevidím jako smysluplné vynakládat velké finanční prostředky na různé rekvalifi kace pro lidi, kteří dlouhodobě nepracují. Mám určitou vizi v této problematice, kterou bych pak chtěla uplatňovat skrze Senát.